Elissabeth rose's life ♥ na Blog.cz

.., že sem nepřidávám články protože dělám na opravdové doméně. Jak o Elissabeth tak o kočkách jako ostatních a tak Vám sem aspoň napíšu, že roste a roste a brzy z ní bude velká kočka :-)

PROSÍM PŘEČTĚTE SI TO CO JE POD ČAROU, ASPOŇ to je to důležité! :)

Ahoj, jelikož jsem to vůbec nestíhala a navíc jsem byla po Vánocích líná, omlouvám se že jsem za poslední dva dny nic nenapsala. Tak to shrnem :).

Dnes je pátek, předminulou středu jsme byli na firemním večírku. Butbo podotknout, že všechny zásoby cappi jsem měla na svědomí já. Když ono je to tak dobrý. Asi kolem 12 jsme byli všichni přežraní a tatka s mamkou teda, že jedeme domů :(. Nejenom, že jsem zjistila, že umím anglicky, protože jsem panu generálnímu řediteli rozuměla (ne že bych se chtěla chlubit, ale prostě musím :D) - byl to američan. Tento den jsem byla trošičku naštvaná, ale v dobrém. Můj bratr mě rostě porazil v bowlingu!!! Jednu dráhu jsme měli zamluvenou jako děcka a tak nám zvedli mantineli no a on hrál fikaně, že kouli odrážel právě odtěch mantinelů a když si hoch myslel, že to zvládne bez a že je prostě borec a zkusil to u mamky samozřejmě netrefil ani jednu :P :D. A dost vykecávání o tomhle. Dva dny na to jsem měla koncert z kytary. No pořádně jsem to zmastila, ale nikdo to nepoznal. :D A takhle to šlo. Chtěla jsem to Eliss vynahradit, protože byla dlouho sama doma takže se o víkendu nezastavila :D. Takhle to pokračovala až do Vánoc. Den před Vánoci jsme zdobili stromeček. Člověk by neřekl, že se z malýho kotěte může stát veverka z minuty na minutu. Ano v zálibě ty skleněný banky má asi hodně. A proto jsme je včera sundávali. Mamka už nemohla vystát, že stromek vypadá jak při zemětřesení. Zvonil, kýval se ze strany na stranu a nejlepší na tom je, že tohůle všechno zapříčinilo malinké kotě :). Vánoce nebyli ani bohatší ani chudší. Byli něco mezitím. Tablet na kreslení jsem sice endostala, páč ho mamka nestihla koupit a byl vyprodaný, ale spoustu dalších věcí co jsem si přála ;).

Kočička stále roste a vyjímka Micky si s kočkama rozumí. No Kofi na ni tak nějak kašle a ignoruje ji, ale ona se snaží upoutat pozornost. Včera jsme udělali pokus. Když Packa spala tak jsme toho prcka položili na ni. A nic se nesralo! Začali hezky vrnět a olizovat se ♥. No dost vylejvání srdce :D

...A je tomu tak! Bylo by nedůstojné nenapsat na toto téma článek. Zvlášť, když je to téma týdne a téma celého národa. Celého světa.

Měla jsem tu čest ,,duševně" se s ním setkat. Přes naši vyjímečnou profesorku českého jazyka, která ho znala velmi blízce, která si s úžasnou osobností potřásla rukou a tuto energii přenesla na nás také podáním ruky.

A dále díky naší profesorce francouzštiny a zároveň naši třídní profesorce, která zorganizovala skvělou prezentaci o jejich dojmech. Všichni profesoří měli šanci vyjádřit se k jeho památce a my žáci, spíše studenti měli tu možnost vyslechnout si pár z dopisů, které napsal ještě z vězení. Psal zde něco ve smyslu, že přece lidé jsou čestní i když být nemusejí a nemají z toho prospěch. Že když jedete na černo a vítě, že Vás nikdo nechytí, stejné tam aspoň tu korunku hodíte. Naši profesorku naučil jezdit vždy za lístky, když si ty dopisy četla a pak je četla nám, že jí došlo, že i když z toho nemáme prospěch, přesto si to zaplatíme. Mě odnaučil jezdit na černo taky a i když to bude možná nevhodné musím sem dát usměváčka .

Byl to jako otec vlasti. Ti, kteří ho předcházejí, ti, kteří v našem srdci zanechali ránu, když se odtud tiše vytratili se mu sotva vyrovnají. Nebál se za čest naší vlasti a republiky (tehdy ČSSR) a kvůli svobodě pro zemi sám svobodu odevzdal.

HAVEL NA HRAD

Ano a hned! Byl to ten nejváženější prezident, dramatik, zastánce, člověk. Ve spoustě zemích. Fajn chlap, který se nebál.

Ve škole mě hrozně zaujalo toto: ,,Děkuji Vám za naše rodiče, kterým si dal naději, děkuji za nás, protože díky Vám můžeme žít ve svobodné zemi a děkujeme za naše děti, kteří se narodí ve svobodě."

Byl to opravdu čestný muž a kdo souhlasí ať hlasuje do ankety. Když počet přesáhne aspon 10 vyjde jen pro něj a o něm další článek.

Ukončit to mohu pouze takto: DĚKUJI, DĚKUJEME TATÍNKU

Zase sama doma! Co já tadz mám dělat? Už vím jdu do tunýlku. :D

Dovedu si představit, že to tak oprvadu bylo. :D Dnes jsem jela autobusem a už v ty čtyři byla

tma. Když jsem od dveří zavolala Eliss, Rose, čiči" seběhla roztomile ze schodů a dala mi pusinku. (první pusinku jsem od ní dostala, když jsem jí porpvé vzala do náruče). Já strávila odpoledne na PC - jak jinak :D.Ona měla svůj tunýlek, tedy tunýlek, který si přivlastnila a já tuhle bednu :D. Chvíli mně pak ležela na klíně, ale zase musela prostě ,,svůj,, tunýlek a hrát honču :D.

Večer jsem jí dala napapat a když dojela rodinka musela jsem vypucovat i písek a zem kolem.

Brácha ji pak položil vedle Ferdy (náš jediný kocourek a ano asi ho miluju :D) a kdepak syčení a vrčení, dali si pusinku a navzájem se ,,umývali". Byli moc roztomilý :)

Při čtení ,,pohádky" (já se účastním nedobrovolně - prý důležitá a zajímavá literatura, to

tak) si hrála s tunelm (zase). Taťka tak v klidu četl a ona skákala metry do výšky, chytala můj náramek, no zrátka se nikdo nesoustředil na čtení, ale nani a to má ona ráda. Můj náramek mi 2x vytrhla z ruky, sice jsem jí ho zas vzala, ale poslintaný no a nevyoadal zrovna jako nový. Pak jsem si ji vzala k sobě a chvíli jsme usínali, pak ale seběhla dolů, protože tam něco zašustělo a už tam zůstala a spinkala. :)

(Psáno 14.12. v poledne)

Ditushe

,,Poprvé jsem byla sama doma a co teprv zítra?!" :)

Dnes to ale bylo fajn. :) Eliss hlídala asi do 11 hod. mamka. Šikulka pak využila toho, že už umí

vyběhnout i seběhnout schody do 2. patra a šla si tam schrupnout. Když jsme přijeli domů tak zrovna seběhla tak bezchybně ze schodů, že jsem ji musela pochválit. Granulky nestihla všechny schroupat (za to si dala záležet na masu) a tak o ně přišla, když jsme pustili ostatní kočky.

Dneska s kčkama vůbec žádný problém. Spíš to vůbec neřešili, že je tam někdo navíc. Taky

jim dovolila používat svůj záchod, vlastně neměla na výběr, protože ti vypasení medvídci jsou líní seběhnout schody do sklepogaráže :D.

Druhý den u nás doma.

Dnes ráno jsme se nasnídali a pak jsme i hráli jak zběsilí :D. Když jsem pustila dovnitř Packu

(jedna z našich kočiček a kocourka a dříve nejroztomilejší tvoreček u nás doma) byla jí malá celkem jedno, ale Eliss -jak jinak- chtěla dát najevo, že teď je tady ta roztomilá jen ona :D. Párkrát zasyšela, ale jinak jsou v pohodě a docela si sednou.

Jupííí poprvé jsme sešli schody úplně sami :) ! jo!. Naše nejoblíbenější hračka je nyní krabička

od tiktaku. (Co to bude zítra? :D)

Eliss jsme našli zhruba ve tři hodiny na vesnici, kde budlí děda, ale teta tam má postavený

nový dům. Po optání dvou sousedů (taťka nařídil zeptat se jestli někoho není, aby pro ni někdo neplakal) jsme zjistila, že se sem trmácela za jejich kočárkem až od kostela (je to celkem štreka), že nikoho není a kdo by navíc nechal tak malé kotě běhat po venku v té zimě, takže hurá můžeme si ji nechat. :) Chvíli jsme si s ní hráli, dali maso (díky bohu, že byla zabijačka :D) a poznávali se.

Převoz domů byl v pořádku. Mňoukla jen 2x (zhruba) a jinak pospávala. Doma se seznámila se

záchodem pro nás :D, následně s mým pokojem, kuchyní a ložnicí, taky halou a vysavačem :D a nakonec i s jejím záchodkem :).

Právě teď mi vrní na klíně a poslouchá jak píšu. Původně spát u mě v pokoji, ale mamka

si ji přisvojila :( :D Tak dobrou noc a krásné kotěcí sny :)

...10.12.2011...

Cože, slyšeli jste to? Hele tam mnouká kočka !!! Rychle.

...o 30 sekund později...

Čči, čičičičiči :) no pójd :) Ježiš ty seš zlatíčko :)

Mami koukej kdo ke mně přiběhl...

A tak se stala Elissabeth součástí naší rodiny :) ♥ Navždy jí za to budu vděčná, no měl abych jít už se probouzí :).